Pozdní fakturace pozastávky: účetní chyba a daňové dopady u odběratele

Datum: 20.04.2026

Dotaz:

V SoD při realizaci stavebních prací byla sjednána pozastávka s tím, že ji dodavateli uhradíme po uplynutí záruční lhůty (5 let). Od dodavatele jsme nyní obdrželi na tuto pozastávku fakturu - daňový doklad (v textu uvedeno zádržné dle SoD) v přenesené daňové povinnosti. Je možné vystavovat daňový doklad na pozastávku? Dosud jsme se setkali pouze s variantou, že je dílo vyfakturováno do 100% a pozastávka je pouze jen "pozdržením" platby. Zjistili jsme, že dodavatel si v té době skutečně ponížil fakturaci o částku této pozastávky, kterou fakturuje až nyní. Můžeme si my tuto částku pozastávky zahrnout nyní do daňových nákladů? I když byla zakázka ukončena už před pěti lety? Podotýkám, že v roce ukončení zakázky nebylo účtováno o dohadné položce na tuto částku, ani přes účty časového rozlišení.

Odpověď:

Dodavatel vyúčtoval část ceny díla označenou jako pozastávka až po pěti letech od jeho dokončení. Takový postup je z pohledu účetnictví i daní nestandardní. Pro odběratele to znamená zejména nemožnost uplatnit náklad v běžném období a nutnost posoudit celou situaci jako chybu minulých let.

Fakturace pozastávky a její povaha

V běžné praxi se stavební dílo fakturuje v plné výši již při jeho dokončení a předání. Pozastávka přitom nepředstavuje samostatné plnění, ale pouze smluvně sjednané zadržení části ceny jako jistoty (např. po dobu záruční lhůty).

V posuzovaném případě však dodavatel postupoval odlišně, když část ceny odpovídající pozastávce vůbec nevyfakturoval a ponechal její vyúčtování až na dobu po uplynutí záruční lhůty. Tento přístup neodpovídá principu akruálního účetnictví, protože dochází k odložení výnosu i souvisejícího nákladu do jiného období, než ve kterém vznikly.

Dopady z pohledu DPH

Pro účely DPH je rozhodující okamžik uskutečnění zdanitelného plnění. U stavebních prací se tento okamžik zpravidla váže na předání díla. Skutečnost, že část ceny byla pozdržena, nemá na tento okamžik vliv.

Pokud tedy nebyla pozastávka zahrnuta do základu daně již při předání díla a je fakturována až s několikaletým odstupem, vzniká nesoulad mezi skutečným okamžikem plnění a jeho zdaněním.

Účetní zachycení u odběratele

Z hlediska účetnictví je klíčová zásada věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů. Náklad na realizaci zakázky měl být zachycen již v období, kdy bylo dílo dokončeno a převzato, bez ohledu na to, že část ceny byla splatná až později.

Skutečnost, že o této části závazku nebylo v minulosti účtováno ani prostřednictvím dohadné položky, znamená, že účetnictví neobsahovalo úplný obraz závazků. Přijetí faktury po pěti letech proto nepředstavuje běžný náklad aktuálního období, ale opravu chyby minulých let. Pokud je částka významná, měla by být zachycena přímo proti vlastnímu kapitálu, nikoliv ve výsledku hospodaření běžného roku.

Daňová uznatelnost nákladu

Z pohledu daně z příjmů lze jako daňově účinné uznat pouze ty náklady, které věcně a časově souvisejí s příslušnými zdanitelnými příjmy. V daném případě náklad jednoznačně souvisí s výnosy z realizované zakázky před pěti lety.

Uplatnění tohoto nákladu v roce 2026 není správné a při případné kontrole by byl z daňových nákladů vyloučen. Teoretickou možností by bylo podat dodatečné daňové přiznání za původní období, avšak s ohledem na uplynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daně tato možnost pravděpodobně již není k dispozici.