Pokládka zámkové dlažby

Datum: 15.02.2026

Dotaz:

Zámková dlažba je položena bez zpevněného podloží do písku, ale obrubníky jsou zabetonovány. Sloužit bude jako příjezdová cesta k výrobní hale, která zatím nebyla zkolaudována. Původně na ploše pokládky byly panely a zčásti požární nádrž, která byla zbourána s výstavbou nové haly. Hala je již užívána ve zkušebním provozu. Bude se jednat o technické zhodnocení haly, nebo se bude odepisovat samostatně, nebo bude pouze zpevněním pozemku a účtováno rovnou do nákladů, příp. jako oprava (výměna za panely)?

Odpověď:

Zámková dlažba použitá jako příjezdová komunikace k výrobní hale bude představovat stavební dílo a z daně z příjmů bude dlouhodobým majetkem. Do pořizovací ceny haly by se zahrnovala jen jako „vyvolaná investice“, což u komunikace ve vlastnictví poplatníka nepřipadá v úvahu.

V první řadě je potřeba určit, zda komunikace zhotovená ze zámkové dlažby představuje stavební dílo zhotovené stavební technologií, protože právě tento znak je rozhodující pro posouzení, zda se náklady na její vybudování budou aktivovat do dlouhodobého majetku, nebo půjde o provozní náklad.

NSS v rozsudku 7 As 119/2015 zdůraznil, že stavbou není automaticky jakýkoli povrch z dlažebních prvků, ale rozhoduje, zda výsledek vznikl stavební či montážní technologií a jako záměrně zhotovené dílo určené k užívání na určitém místě. Pouhé „položení“ prvků na terén zpravidla stavbou nebude, zatímco realizace vyžadující určitou míru stavebně-technických znalostí a dovedností již ano. V posuzované věci NSS kvalifikoval terasu ze zámkové dlažby jako stavbu právě proto, že z provedení bylo zřejmé, že nevznikla jen volným rozložením kostek, ale jako konstrukčně řešený celek s navazujícími stavebními prvky. Na váš případ se tento test uplatní zejména tím, že zabetonované obrubníky (a typicky i související úpravy podloží a vymezení trasy) posouvají realizaci od „rozebíratelné úpravy povrchu“ k účelově vybudované komunikaci jako stavebnímu dílu, což je podstatné pro následné daňové posouzení.

Aplikováno na váš případ: samotné uložení dlažby „do písku“ samo o sobě nevylučuje, že půjde o stavbu, pokud je komunikace zhotovena jako stavební dílo (tj. s technologickým postupem a konstrukčními prvky). Podstatné je, že obrubníky jsou zabetonované – to je typický znak, že nejde jen o snadno rozebíratelný povrch, ale o účelově vybudovaný celek vzniklý stavební technologií; právě takový test NSS považuje u zámkové dlažby za rozhodující.

Z hlediska daně z příjmů přichází v úvahu tři režimy:

• součást pořizovací ceny haly,
• jednorázový náklad (oprava/údržba),
• samostatně odpisovaný majetek,

Součástí pořizovací ceny haly by příjezdová komunikace byla pouze v případě, že by naplnila znaky „vyvolané investice“, tedy typicky šlo o infrastrukturu budovanou jako podmínku pro realizaci stavby, která je následně převedena nebo předána jiné osobě, popř. jde o zásah do majetku jiné osoby. Pokud však komunikace zůstává ve vlastnictví poplatníka a je jím dále užívána, rozhodující znak „jiné osoby“ chybí. Stejnou logiku reflektuje i interpretace NÚR I-20, která podmiňuje zahrnutí takových výdajů do pořizovací ceny hlavního aktiva mimo jiné tím, že účetní jednotka nezachová kontrolu nad dalším užitím infrastruktury a sama ji dále nevyužívá.

Jednorázové účtování do nákladů jako „zpevnění pozemku“ či „oprava (výměna za panely)“ je v tomto případě obtížně obhajitelné. Už jen proto, že nejde o odstranění opotřebení existující stejné komunikace, ale o nové řešení dopravní obslužnosti v návaznosti na demolice a novou výstavbu. Navíc, pokud původní panely nebyly vedeny jako odpisovaná stavba (což u volně kladených panelů nebývá), je velmi obtížné obhájit, že nyní provádíte „opravu“ téhož majetku. Naopak, pokud by na ploše skutečně existovalo stávající stavební dílo (např. původní komunikace) a bylo likvidováno v souvislosti s novou výstavbou, ZDP výslovně vyžaduje zahrnout zůstatkovou cenu likvidovaného stavebního díla do vstupní ceny nového stavebního díla.

Správnou variantou je posoudit příjezdovou komunikaci jako samostatný hmotný majetek, který se po dokončení uvede do užívání a následně se daňově uplatní prostřednictvím odpisů. Tento závěr odpovídá samostatnému technicko-ekonomickému určení komunikace vůči hale (zajišťuje dopravní obslužnost a přístup, nikoli výrobní funkci), její oddělitelnosti jako funkčního celku i judikatornímu testu NSS, podle něhož nejde o pouhé „položení“ prvků, ale o účelově zhotovené stavební dílo. Počátek odpisování se váže na okamžik, kdy je komunikace dokončena a uvedena do stavu způsobilého obvyklému užívání. Skutečnost, že hala dosud není zkolaudována, ale je užívána ve zkušebním provozu, sama o sobě nebrání tomu, aby komunikace byla jako samostatný majetek uvedena do užívání a odpisována, pokud je fakticky způsobilá plnit svůj účel.