Úprava odpočtu DPH při rozdělení věci (demontáž komponenty dlouhodobého majetku)

Datum: 17.07.2026

Dotaz:

Společnost, plátce DPH, pořídila v roce 2024 zdravotní přístroj jako dlouhodobý hmotný majetek. Při pořízení přístroje neuplatnila nárok na odpočet DPH, neboť přístroj byl od počátku používán výlučně pro poskytování zdravotních služeb osvobozených od DPH bez nároku na odpočet. V roce 2026 došlo k demontáži určité komponenty tohoto přístroje. Tato oddělená komponenta bude nadále samostatně pronajímána jiné společnosti, přičemž tento pronájem bude podléhat DPH. Původní zdravotní přístroj, již bez této komponenty, bude společnost nadále používat pro poskytování zdravotních služeb osvobozených od DPH bez nároku na odpočet. Rádi bychom se ujistili ohledně správného postupu z hlediska úpravy odpočtu DPH podle § 78 a násl. zákona o DPH. Je v této situaci správné postupovat tak, že se u původního dlouhodobého majetku provede úprava odpočtu podle koeficientu nároku na odpočet za rok 2026 s ohledem na to, že původní přijaté plnění slouží pro účely osvobozených i zdanitelných plnění? Nebo je naopak nutné (s ohledem na to, že nyní již existují dvě samostatné věci) původní pořizovací fakturu za přístroj poměrově rozdělit na část připadající na přístroj bez demontované komponenty a na část připadající na samotnou oddělenou komponentu, a úpravu odpočtu DPH posuzovat samostatně za tyto dvě části, tedy: u přístroje bez komponenty nadále bez nároku na odpočet, protože je používán pro osvobozené zdravotní služby, u oddělené komponenty s plným nárokem na odpočet, protože bude používána výlučně pro zdanitelný pronájem? Pokud je správný druhý postup, tedy rozdělení původní pořizovací ceny a daně na vstupu mezi přístroj bez komponenty a samotnou komponentu, prosíme o potvrzení, jakým způsobem má být uplatněn nárok na odpočet vztahující se ke komponentě. Může si společnost v roce 2026 uplatnit pouze jednu pětinu příslušné části původní daně na vstupu, nebo lze v důsledku změny použití komponenty uplatnit celý odpočet připadající na tuto komponentu? Současně prosíme o vyjádření k běhu lhůty pro úpravu odpočtu. Začíná u oddělené komponenty běžet nová pětiletá lhůta pro úpravu odpočtu až od roku 2026, kdy byla komponenta oddělena a začala být samostatně používána pro zdanitelný pronájem? Nebo se i u této komponenty vychází z původního okamžiku pořízení přístroje v roce 2024, takže pětiletá lhůta pro úpravu odpočtu běží od roku 2024 a skončí v roce 2028? Dále prosíme o posouzení nároku na odpočet DPH u demontážních prací provedených v roce 2026. Má se na tyto práce pohlížet jako na technické zhodnocení původního zdravotního přístroje nebo jako na technické zhodnocení nové samostatné komponenty, přestože před demontáží ještě neexistovala? Případně je možné, že se o technické zhodnocení nebude jednat? V návaznosti na to prosíme také o stanovisko, jaký bude nárok na odpočet DPH z demontážních prací. Má být odpočet uplatněn podle koeficientu za rok 2026, nebo je třeba náklady na demontáž rozdělit podle toho, zda souvisejí s původním přístrojem používaným pro osvobozené plnění bez nároku na odpočet, nebo s oddělenou komponentou používanou pro zdanitelný pronájem s plným nárokem na odpočet? Nakonec prosíme o vyjádření, zda budou demontážní práce, případně jejich část, samy podléhat úpravě odpočtu DPH podle § 78 a násl. zákona o DPH. Pokud ano, kdy by u těchto prací začala běžet lhůta pro úpravu odpočtu — zda již od roku 2024 jako u původního přístroje, nebo až od roku 2026, kdy byly demontážní práce provedeny

Odpověď:

Nárok na odpočet daně i jeho pozdější úprava se řídí skutečným použitím pořízeného plnění. Po demontáži existují dvě samostatně a odlišně používané věci – přístroj bez komponenty (nadále výlučně pro osvobozené zdravotní služby bez nároku na odpočet) a oddělená komponenta (výlučně pro zdanitelný nájem). Proto je namístě druhý z Vámi navržených postupů: původní daň na vstupu z roku 2024 poměrně rozdělit a každou část posuzovat samostatně. Úprava se však i u komponenty provádí jen po pětinách v rámci lhůty běžící již od roku 2024, nikoli jednorázově v plné výši. Demontážní práce nejsou technickým zhodnocením; podle zaúčtování jde buď o jednorázovou službu, nebo o součást pořizovací ceny komponenty, čemuž odpovídá i režim úpravy odpočtu. Podrobně níže.

1. Úprava po koeficientu, nebo poměrné rozdělení daně na vstupu?

Správný je postup s poměrným rozdělením. Nárok na odpočet se přednostně přiřazuje přímo ke konkrétnímu použití. Krátící (vypořádací) koeficient podle § 76 se uplatní pouze u přijatých plnění, která nelze přiřadit přímo. V posuzovaném případě lze přiřadit jednoznačně: komponenta slouží ze 100 % zdanitelnému nájmu, přístroj bez komponenty ze 100 % osvobozeným plněním. Přímé přiřazení má tedy přednost před koeficientem.

Tomu odpovídá i § 78b, podle něhož je daň na vstupu u dlouhodobého majetku dána součtem daně na vstupu u jednotlivých plnění, která se stala součástí tohoto majetku. Původní pořizovací cenu a daň na vstupu proto rozdělíte v objektivně odůvodnitelném poměru na část připadající na přístroj bez komponenty a na část připadající na komponentu. Výsledek:

• přístroj bez komponenty – beze změny účelu (nadále osvobozené služby), ukazatel nároku 0 %, úprava odpočtu se neprovádí;
• komponenta – změna rozsahu použití z 0 % na 100 % ve smyslu § 78 odst. 4 písm. c), tedy majetek, u něhož plátce původně nárok neměl a nyní jej použije pro plnění s plným nárokem.

Postup, kdy by se u celého přístroje jako jedné věci uplatnil krátící koeficient roku 2026, nedoporučuji: vypořádací koeficient je celopodnikový ukazatel, který neodráží skutečné rozdělení (komponenta plně zdanitelná, zbytek přístroje plně osvobozený), a výsledek by byl věcně nesprávný. Upozorňuji zároveň, že samotné rozdělení jedné věci na dvě zákon o DPH výslovně neupravuje – jde o výklad opřený o obecný princip přiřazování odpočtu podle použití.

2. Uplatnění odpočtu u komponenty – celý, nebo jen jedna pětina?

Uplatní se pouze roční úprava ve výši jedné pětiny, nikoli celý odpočet najednou. Nájem komponenty je pokračujícím použitím majetku, nikoli dodáním (prodejem) této věci. Nepoužije se proto jednorázová úprava podle § 78d, která je vázána na uskutečnění plnění (dodání zboží nebo poskytnutí služby spočívající v převodu majetku). Uplatní se běžný mechanismus § 78 a § 78a: za každý rok, v němž je rozdíl ukazatelů větší než 10 procentních bodů, provedete úpravu ve výši jedné pětiny součinu příslušné části daně na vstupu a rozdílu ukazatelů (100 % - 0 %).

Prakticky to znamená, že za roky 2026, 2027 a 2028 (trvá-li zdanitelný nájem) douplatníte vždy po jedné pětině části daně na vstupu připadající na komponentu; za roky 2024 a 2025, kdy majetek sloužil osvobozeným plněním, nárok nevzniká. Fakticky tak lze zpětně získat tři pětiny daně na vstupu připadající na komponentu. Celý odpočet naráz uplatnit nelze - původní nárok byl v roce 2024 správně nulový a jedinou cestou k jeho korekci je právě roční úprava odpočtu.

3. Běh lhůty pro úpravu u komponenty – od roku 2024, nebo 2026?

Lhůta běží od roku 2024. Podle § 78 odst. 3 činí pět let a počíná běžet kalendářním rokem, v němž byl dlouhodobý majetek pořízen. Komponenta nebyla v roce 2026 pořízena – byla pouze oddělena z přístroje pořízeného v roce 2024 a daň na vstupu, která se jí týká, je součástí tohoto pořízení z roku 2024. Nová samostatná pětiletá lhůta od roku 2026 proto nevzniká; chybí nové pořízení i nová daň na vstupu. Lhůta zahrnuje roky 2024, 2025, 2026, 2027 a 2028 a končí rokem 2028, přičemž pro úpravu ve prospěch plátce jsou využitelné již jen roky 2026 až 2028.

4. Demontážní práce – technické zhodnocení přístroje, nebo pořizovací náklad komponenty?

Zpravidla nepůjde o technické zhodnocení. Odejmutím komponenty se sice technické parametry přístroje mění, což by při doslovném čtení rekonstrukce podle § 33 zákona o daních z příjmů (změna účelu nebo technických parametrů) mohlo vzbuzovat pochybnost. Technické zhodnocení ale podle § 29 odst. 3 téhož zákona vždy zvyšuje vstupní cenu majetku – jde o výdaj, který majetek zhodnotí. Zde je tomu naopak: část se z přístroje vyčleňuje, provádí se částečné vyřazení a vstupní cena přístroje se o poměrnou část snižuje. Výdaj spojený se snížením hodnoty a rozdělením věci proto zhodnocením pojmově být nemůže. Účel přístroje se navíc nemění, dál slouží stejným zdravotním službám. Náklady na demontáž tak nejsou technickým zhodnocením přístroje – patří spíše k pořizovací ceně nově vyčleněné komponenty (uvedení do stavu způsobilého k samostatnému užívání), případně jsou provozním nákladem.

Výjimkou by byl případ, kdy by práce nezahrnovaly jen oddělení komponenty, ale i přestavbu či doplnění zbývajícího přístroje měnící jeho funkci nebo parametry, a jejich hodnota by u přístroje překročila zákonný limit – taková část by mohla být jeho technickým zhodnocením. Rozhodná je skutečná povaha prací.

5. Nárok na odpočet z demontážních prací – koeficient 2026, nebo rozdělení podle účelu?

Odpočet u přijaté služby se řídí jejím účelem a použitím, a i zde má přednost přímé přiřazení před koeficientem. Slouží-li demontážní práce k oddělení komponenty pro její zdanitelný nájem, mají přímou vazbu na zdanitelné plnění a nárok na odpočet je v plné výši. Část prací, kterou lze přiřadit přístroji dále užívanému pro osvobozené služby, je bez nároku na odpočet. Krátící koeficient roku 2026 použijete pouze na případný zbytek, který slouží současně oběma účelům a nelze jej přiřadit přímo. Rozdělení podle účelu je tedy správnější než paušální uplatnění koeficientu na celé práce.

6. Podléhají demontážní práce úpravě odpočtu podle § 78 a násl.?

Záleží na zaúčtování; odpočet z prací však v obou případech uplatníte již v roce 2026 podle jejich použití (viz bod 5).

Jako jednorázová (provozní) služba: nejde o dlouhodobý majetek, nárok se stanoví jednorázově podle použití v okamžiku přijetí plnění a dále se neupravuje. Úpravě podle § 78 a násl. nepodléhá a žádná lhůta neběží (zvláštní režim § 78da dopadá jen na významnou opravu nemovité věci, o kterou zde nejde).

Jako součást pořizovací ceny vyčleněné komponenty: daň na vstupu z demontáže se stává součástí daně na vstupu u komponenty (§ 78b) a sdílí její režim – do budoucna může podléhat úpravě podle § 78, pokud se použití komponenty změní. Pětiletá lhůta pro tuto část běží od roku 2026, kdy práce vstoupily do majetku, nikoli od roku 2024.

Shrnutí

• Rozdělte původní daň na vstupu poměrně na přístroj a komponentu; každou část posuzujte samostatně (přístroj 0 % bez úpravy, komponenta změna z 0 % na 100 %).
• U komponenty uplatníte roční úpravu po 1/5, a to za roky 2026-2028; celý odpočet naráz nelze.
• Lhůta pro úpravu u komponenty běží od roku 2024 (pořízení přístroje) a končí rokem 2028; nová lhůta od roku 2026 nevzniká.
• Demontážní práce nejsou technickým zhodnocením; odpočet z nich se řídí přímým přiřazením k účelu (nájem = plný nárok, přístroj = bez nároku) a podle zaúčtování buď úpravě podle § 78 a násl. nepodléhají (jednorázová služba), nebo sdílejí režim komponenty.